Časovaná bomba jménem alergie tiká!
Za posledních 30 let se v České republice počet alergiků zdvojnásobil! Nyní se zde trápí 2–2,5 milionu alergiků.
Zaujal nás článek, který byl publikován v časopise 21. století již v roce 2009 s názvem "Časovaná bomba jménem alergie tiká!" Po téměř 11 letech máme sofistikovanější léky na alergie, ale podstata problému - že nejdůležitější v boji s alergiemi je správně fungující imunitní systém - zůstává stejná. Část článku vám rádi zprostředkováváme:
V České republicese žije až 2,5 milionu alergiků. Z toho jeden milion lidí má alergickou rýmu, u 600 tisíc se vyskytuje průduškové astma a 800 000 –
1 000 000 jedinců sužuje svědivý atopický ekzém.
Bohužel, zdravotnické údaje signalizují, že se počty alergiků u nás i ve světě zvyšují, zejména pokud jde o děti. To se projevuje hlavně v létě. Všude kolem nás číhají záludné alergeny – látky, které mohou alergickou reakci vyvolat.
A neustále jich přibývá!
Imunita je základem
Do lidského organismu alergeny pronikají rozmanitými způsoby – inhalací, polknutím, stykem s kůží, parenterálně (bodnutím hmyzu, injekčním podáním) a dalšími cestami. Jejich hlavním cílem je přelstít náš imunitní systém.
Imunita je schopnost organismu bránit se škodlivým vetřelcům, které na něj útočí zvnějšku i zevnitř. Takových vlezlých protivníků není málo. Nevíme o nich právě proto, že náš imunitní systém pracuje správně.
Dalším důležitým úkolem je naučit se tolerovat neškodné, nebo dokonce tělu prospěšné cizorodé látky. Příkladem jsou potraviny či bakterie přirozené mikroflóry sliznic. Existují onemocnění (např. AIDS), která ničí právě lidskou imunitu.
Člověk, jenž takovou chorobou onemocní, si nedokáže poradit s vetřelci a parazity, kteří se přiživují bohatství a energii lidského těla. Sem patří jak známé bakterie a viry, nejrůznější prvoci a větší parazité, tak i plísně, kvasinky a houby.
Proti těm všem zasahuje non stop imunitní systém. Pokud to dělá dobře, vůbec si nevšimneme, že na nás někdo útočí.
Chrání nás armáda specialistů. Popularizátor medicíny MUDr. Tomáš Šebek uvedl přirovnání: „Imunitní systém se dá s trochou nadsázky přirovnat k armádě, která se skládá ze skupin dobře vycvičených specialistů.
Každá skupina má svůj zvláštní úkol, ale velmi důležitá je spolupráce jednotlivých skupin. Činnost celé armády musí být pečlivě řízena a koordinována. Zvláštností této buněčné armády je to, že nemá velitele a sama se řídí pomocí složité sítě mnoha chemických látek.
“ Bohužel u alergiků ona buněčná armáda občas selhává, čímž prohrává krutý boj s různými alergeny. Alergie je tedy stav přecitlivělosti organismu na určitou látku.
Co nás může potkat
Imunitní systém tvoří pevný celek, kde se jednotlivé funkce mohou zdvojovat, vzájemně se prolínat, do jisté míry zastupovat. Když však imunitní systém tělo proti zevním či vnitřním škodlivinám neuchrání, přichází onemocnění.
Zasáhne nás v různých podobách. Pokud se poruší obranyschopnost, jedná se o imunodeficit a pacient trpí častými infekcemi. Při porušení tolerance vlastních buněk imunitní systém ničí vlastní tělo, rozvíjí se tzv. autoimunitní onemocnění. Je-li porušena tolerance neškodných cizorodých látek z okolního prostředí, rozvine se právě alergie.Součástí imunitního systému je tzv. přirozená či vrozená imunita, se kterou přicházíme z lůna svých matek do neznámého světa.
U různých lidí se liší obdobně jako uherský a česnekový salám.Časem získáváme tzv. adaptivní (specifickou) imunitu – na základě interakce organismu se složkami zevního a vnitřního života.
Antigeny a alergeny
Právě tak jako se občas porouchají hodinky, ani imunitní systém mnoha lidí celoživotně netiká, jak by si přáli. Stává se to zejména po útoku tzv. antigenů, což jsou látky schopné vyvolat za vhodných podmínek specifickou imunitní reakci (tvorbu protilátek aj.).
Pokud některý antigen vyprovokuje reakci alergickou, nazývá se alergen. Zlým alergenům se však můžeme bránit, když je včas odhalíme a snažíme se jejich řádění překazit. Vydatně nám mohou pomáhat nové vědecké objevy, které přiblížíme.
Kdyby nebyl pyl!
Mnoho lidí bez rozdílu věku je alergických na pyly – zvláště některých rostlin. Charakteristika: Na běžný pohled neviditelné pylové alergeny (velikost 0,05 mm) se v ovzduší vznášejí od časného jara do podzimu.
Vlastním alergenem jsou jejich bílkoviny. Na zasažení postačí 10–20 pylových zrn v 1 m3. Pylový „vrchol“ trav je cca v období mezi 15. květnem až 15. červencem (koncentrace 100–500 pylových zrn/m3).Hlavní alergeny: Cca 90 % nejvýznamnějších pylových alergenů představuje časná jarní směs stromů (bříza, líska a olše), dále jarně letní trávy a pozdně letní plevele (ambrózie a pelyněk).
Alergeny jsou také jitrocel, jetel, pýr, jílek, kukuřice, lipnice, bojínek, rákos, psárka, dřeviny habr, jírovec, dub, cypřiš, javor, jasan, buk, kaštanovník, olše, vrba, ořešák, olivovník, jilm, topol, platan, lípa, jakož i byliny pelyněk, řepka nebo hořčice, vojtěška, Zajímavost: Najdou se i jiné záludnosti, např.
med může ukrývat pylový alergen. Pozor: Důležitá je i aktuální meteorologická situace: Alergikům se lépe daří v dešti, který sráží poletující pyly na zem, naopak nepřátelské je horko a také vítr. Vliv mají i posuny vegetačního období a individuální režim alergika.
Projevy: Nepříjemná sezonní rýma (nesprávně zvaná „senná“), jejímiž spojenci jsou rozmanité trávy.Prevence: Odborníci doporučují alergikům, aby při plánování dovolené (pokud to jde) využívali i tzv. pylový kalendář.
21. STOLETÍ upozorňuje:
V době pylové sezony (od přelomu února a března do přelomu srpna a září) podává aktuální informace pro každý den, ale i vícedenní výhledy, pylová služba (v médiích či přímo na internetu – www.pylovasluzba.cz).
Vedle sezonní rýmy známe i celoroční alergickou rýmu.
Mazlíček nemusí jen potěšit
Obliba přítulných domácích miláčků (tedy chlupatých) narůstá. Když si pohráváte s pejskem, kočičkou, křečkem, papouškem či jiným mazlíkem, víte, že máte poblíž i útočné alergeny?
Charakteristika: Nejspíš se domníváte, že se schovávají v srsti či peří. Ty jsou však jen osvědčeným optimálním přenašečem alergenů. Skrývají se ve slinách (pes, kočka, kůň, morče, křeček), v moči (kočka, pes, malá laboratorní zvířata), v krevním séru, v lupech, kožních šupinách, v epitelu (kůže), ve výměšcích (holubi) atd.
Zvířecí alergeny (obdobně jako u roztočů –viz dále) znečistí malinké částečky jemného prašného aerosolu, který pak vdechujemeHlavní alergeny: Nejhorší jsou alergeny vegetující na kočkách, které je hbitě roznášejí po bytě či domě.
Alergeny vyvolávající hlavně rýmu a astma si můžete přinést na oblečení i z návštěvy, lidí chovajících kočky. Přetrvávají v prostředí obydlí ještě několik měsíců poté, kdy jejich kočičí hostitelka místo činu opustila.
Při alergii na psy vám ublíží všechny psí druhy – s dlouhou i krátkou srstí. Prudké reakce vyvolávají i alergeny koně a malých hlodavců. Zajímavost: Odborníci z Institutu epidemiologie při Heimboltzově centru v Mnichově nyní zveřejnili závěry výzkumu, ve kterém sledovali 3000 dětí od narození do šesti let.
Zjistili, že u nealergických dětí kontakt se psem naopak zvyšuje imunitu, minimalizuje přecitlivělost vůči pylům a dalším vdechovaným alergenům. Pozor: U ptáků nejde o alergii na peří, ale na roztoče, kteří žijí v peří ptáků či v jejich hnízdech.
Projevy: Zvířecí alergeny mají rozmanité projevy. Mohou vedle příznaků, podobných těm, jaké způsobují alergeny pylové, způsobovat i nepříjemné ekzémy, doprovázené někdy i teplotami. U citlivých jedinců se dostavují i potíže s dýcháním.
Prevence: Důkladný úklid obývaných prostor a zamezení kontaktu se zvířetem, které alergii působí. Hlavně se nesmí dostat do ložnice. Doporučuje se ho důkladně koupat (1x týdně).
Znáte, jaké tajné podnájemníky máte doma?
Když uléháte ke spánku, jsou s vámi miliony spolunocležníků. Pouhý jeden gram prachu z matrace a lůžka obsahuje 2000–15 000 roztočů. Charakteristika: Malinkatí členovci (délka cca 0,3 mm) se podobají klíšťatům.
Hostiny pořádají díky lidským lupům a kožnímu odpadu. Ten na ně čeká v matracích, polštářích, prošívaných dekách, kde jim vedle obživy nevědomky nabízíme vhodnou teplotu a vlhkost. Hlavní alergeny: Alergenem roztočů jsou jejich výměšky, kterých bývá nejvíce v dubnu a následně pak od poloviny srpna do konce září, kdy se roztoči množí.
Výměšky znečišťují nejjemnější částečky prachu, které pak vdechujeme (i z koberců) a touto cestou se alergizujeme. Zajímavost: Jídelníček jim zpestřují i mikroskopické plísně, které se v tomto prostředí vyskytují.
Pozor: Rozmanité plísně uvolňují do ovzduší spory, vyvolávající alergie. Nejdráždivěji se projevují tzv. vláknité plísně v uzavřeném, vlhkém, teplém a temném prostředí. Projevy: Mohou se projevit příznaky ekzému, rýmy a astmatu.
Typické bývají obtíže ráno po probuzení.Prevence: Důkladné dodržování čistoty. Na lůžku a záclonách se osvědčují syntetické materiály. Naopak roztoče lákají tlusté huňaté plédy a kožešiny, ale třeba i jemný flanel.
Místo plyšových koberců a dek se vyplatí parkety či dlažba.
21. STOLETI zjistilo:
V exteriéru jsou nejnebezpečnější plísně v lese či v půdě trávníků, převážně ve vlhkém a teplém počasí pozdního léta.
Víte, co jíte?
Řadu závažných alergických projevů způsobují u některých lidí jinak neškodné běžné potraviny. Charakteristika: Potravinová alergie je alergická reakce organismu, kdy vyvolávajícím alergenem je určitá složka potravy, případně přídavná potravinářská látka (konzervant, barvivo).
Přestože každá potravina může být teoreticky alergenem, všechny nemají stejnou schopnost alergizovat organismus. Hlavní alergeny: Alergie na mléko (kravské, kozí i ovčí) se objevuje především u dětí.
Častým nositelem alergenů ovoce a zeleniny jsou např. arašídy, sója, třešně, lískové oříšky, jablka, hrušky, jahody, broskve, meruňky, rajčata, celer, špenát, petržel. Alergii vyvolávají i ryby. (Podle nových poznatků je člověk většinou alergický pouze na jeden druh ryb, případně na několik příbuzných druhů.)Zajímavost: Pacienti, kteří jsou alergičtí na korýše a měkkýše, bývají přecitlivělí např.
i vůči alergenům roztočů, švábů, mravenců a molů. Při této tzv. zkřížené alergii lidé alergičtí na jablka trpí alergií i na pyl břízy. Obdobný je vztah tráva a rajská jablíčka, banán a latex atd.Pozor: Velké množství alergenů obsahuje slepičí vejce (hlavně bílek).
Pacienty, u kterých byla prokázána alergie na vaječné bílkoviny, nelze očkovat látkami připravenými z kuřecích embryí. Projevy: Reakce se objevují někdy hned po požití, jindy až za pár hodinKožní reakce – atopický ekzém, kopřivky, otoky Reakce dýchacích cest – rýma Reakce zažívacího systému – zvracení, průjem, bolesti břicha.
Prevence: V případě alergie danou potravinu vyloučíme z jídelníčku. Někdy se to může zdát obtížné až nemožné (např. u alergie na mléko), ale jde to. Odborníci doporučují sledovat složení jednotlivých průmyslově vyráběných potravin, které obsahují mnoho různých složek a přídavných látek.
21. STOLETÍ aktualizuje:
Nové výzkumy ukazují, že děti krmené v prvních šesti měsících života kravským mlékem a vystavené dalším potravinovým alergenům mají významně vyšší riziko vzniku atopického onemocnění.
Alergií už trpí každý pátý obyvatel ČR!
Alergie na nás zákeřně útočí v mnoha podobách. Ovšem neobjeví se jako blesk z čistého nebe. Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc., z dětského oddělení FN Na Bulovce v Praze to pro 21.STOLETÍ vysvětlil: „Základní podmínkou jejího zrodu je atopie – vrozená dispozice, se kterou se člověk narodí. Ale to nestačí. Člověk se musí opakovaně setkávat s látkami ze zevního prostředí, na které jeho obranný systém, jeho imunita, zareaguje vytvořením protilátek proti těmto látkám specificky zaměřených.
Další podmínkou je opakovaný kontakt s alergeny, což vede k přecitlivělosti.“ Tento děj odborníci označují jako senzibilaci (proces navození stavu přecitlivělosti.). Poslední, velmi důležitý, spouštěč představuje prostředí.
Je pestřejší než barvy duhy – od životního prostředí velkoměsta (s velkou koncentrací zplodin), městečka či vesničky v lesích s čerstvým vzduchem až po dům či byt, ve kterém bychom chtěli žít co nejpohodlněji.
Další faktory se pojí s rozmanitým cestováním, materiály použitými na stavbu – a v neposlední řadě s výživou.Někdy je alergie celoživotní (např. ryby, měkkýši, mák), jindy časem vyhasíná (např. na mléko u dětí).
Vznik alergie tedy můžeme přirovnat k časované bombě, kdy se jen čeká na impulz k explozi. Přejeme vám, aby u vás nikdy nevybuchla!
Více se dozvíte:
P. Pohunek, T. Svobodová: Průduškové astma, MAXDORF, 2007P.
Čáp, M. Průcha: Alergologie v kostce, TRITON, 2006Š. Čapková, V. Špičák, F. Vosmík: Atopický ekzém, Galén, 2005M. Vokurka, J. Hugo a kol: Velký lékařský slovník, Jessenius, MAXDORF, 2005 Internetový servis u Lékaře.
cz: http://www.bez-alergie.cz/aktualne/ -545 www.yourcomm.czwww.alergie.czAlergie je škodlivá reakce imunitního systému na neškodné látky v okolním prostředí. Projevuje se nejčastěji kýcháním, svěděním a ucpáním nosu (tzv.sezonní či senná rýma), svěděním a zarudnutím očí (zánět spojivek), ekzémem, kopřivkami, kašlem, dušností a hvízdáním (astma). Řecké slovo allos znamená jiný, alergia = činnost.
Alergen není jen jedenAlergen je látka, která vyvolává alergickou reakci. Jde o jakýsi spouštěč, který lze připodobnit ke startování automobilu, kdy otočením klíčku uvedeme vozidlo do pohybu. Bohužel, často na jediného člověka působí více alergenů.
V podstatě to může být cokoli, pokud to dokáže vyvolat imunitní odpověď. Alergeny totiž tvoří vskutku pestrou společnost – od cigaretového dýmu přes deodorant a kovové ozdoby a po zubní protézu či výplň až po kovové části na mobilu, který si přikládáme na ucho.
Alergeny se dělí na dvě základní skupiny – živé a neživé. Živé reprezentují všechny mikroorganismy – viry, bakterie, kvasinky, plísně, prvoci , ale i parazité trošku větší – červi, hmyz. tasemnice, škrkavky…Pozor: Mikroorganismy jako upíři nechtějí svou nekalou činnost ukončit ani po smrti.
Jejich mrtvolky zůstávají v prachu, na předmětech, v potravinách a svými (již mrtvými) chemickými složkami nás alergizují i nadále. Prevence: Nejlepší obranou proti nim je dodržování vhodné hygieny, vysavač, voda s čisticím prostředkem, zvlhčovače vzduchu.
21.STOLETÍ dodává:
Nárůst alergického postižení se datuje po roce 1960. Od té doby v průmyslově vyspělých zemích počet dětí a mladistvých s astmatem vzrostl až čtyřnásobně!
Šok: Acylpyrin může škodit!
Acylpyrin (aspirin) jsme zvyklí brát jako neškodný, nejběžněji používaný lék. Výzkumníci však nyní zjistili, že se může stát nejčastějším spouštěčem lékové alergie. Alergická reakce nastává do tří hodin po jeho požití.
Charakteristický je otok nosní sliznice, ucpaný nos či vodnatá rýma. Tak alergii často zaměníme s projevy choroby, na kterou jsme si acylpyrin vzali. Pokud se zmíněná alergie jednou projeví, zůstává na celý život.
Mezi pacienty s chronickou rýmou a zánětem dutin je přibližně 15 % přecitlivělých na léky typu acylpyrinu.
Genetika se týká i alergieNejnovější poznatky potvrzují, že také v životním dramatu alergie hraje důležitou roli dědičnost. Riziko projevů alergického postižení u dítěte, které má zdravé rodiče, se pohybuje mezi 5–15 %.
Jestliže jeden z rodičů je atopik, riziko se zvyšuje na 20–40 %, u obou rodičů dokonce na 60–80 %.Jak se nyní ukazuje, genetická podmíněnost alergických chorob je velice komplexní a genové oblasti predisponující k jejich výskytu se nacházejí prakticky po celém genomu.
Populárně řečeno: Genetik nemůže ukázat na jeden gen a obvinit ho, že právě jen ten za alergie může!Naštěstí to není hned důvod ke znepokojení. Nový výzkum potvrzuje, že dost často se ani v takovém případě u potomka podobné trápení neobjevuje.
Ovšem může se stát, že dědičný základ „přeskočí“ ob jednu generaci – tedy třeba z alergické babičky na vnučku.
21. STOLETÍ vypátralo:
Nejnovější poznatky dokazují, že první alergické protilátky se v lidském plodu mohou vytvářet již od 22.týdne těhotenství. Zprostředkovatelem je nastávající maminka, pokud je nějak vystavena vlivu alergenů v prostředí.
TOP TEN záludných alergenů
1. rozmanité pyly
2. domácí prach (v něm hlavně roztoči)
3. zvířecí alergeny
4. domácí plísně
5. venkovní plísně
6. potravinové alergeny
7. léky (mj. antibiotika – hlavně penicilin)
8.sluneční záření (ekzém může způsobit jak ve viditelné, tak i v neviditelné části spektra)
9. kovy (např. nevhodné šperky, zubní výplně)
10. bodavý hmyz (hl. vosy a sršně)
Autor: Milan Koukal